Se všemi druhy tajemství krásy a zdraví, které se skrývají v horách, kopcích a pláních na řeckém venkově, dosáhla řada hráčů v místním kosmetickém průmyslu úspěchu tím, že se spoléhala na použití přírodních ingrediencí a následovala filozofii založenou na starodávné dědictví země, to vše při využití moderní vědy.

Vzhledem k tomu, že země má tak rozmanitou flóru – jednu z nejbohatších na světě, ve skutečnosti s více než 6500 rostlinnými odrůdami, z nichž 1300 je endemických – není divu, že první systematické studium rostlin a jejich vlastností pocházelo z Řecka. V 5. století před naším letopočtem položil Hippokrates a jeho studenti základy moderní medicíny a Theophrastus, student Platóna a Aristotela, byl průkopníkem v oboru botaniky s vůbec první klasifikací rostlin.

Byl to také Řek Pedanius Dioscorides, lékař římské armády, který v letech 50 až 70 našeho letopočtu sestavil antickou obsáhlou encyklopedii o bylinném lékařství a souvisejících léčivých látkách „De Materia Medica“. Tento text by se stal hlavním referenčním dílem o farmakologii v Evropě a na Středním východě na příštích 1 500 let.

S průmyslovou revolucí však přišel chemický průmysl a farmakologie se začala obracet zády k přírodě. Pro kosmetické ošetření se nadále používaly tradiční přírodní prostředky, ale i kosmetologie nakonec podlehla synteticky vyráběným látkám. Teprve nedávno začalo rostoucí znepokojení nad určitými chemickými látkami v kosmetických přípravcích přimět kosmetický průmysl přehodnotit svůj přístup. Uvědomnělí výzkumníci v kosmetickém a farmaceutickém sektoru se tedy vrátili k učení Hippokrata a Dioscorida a dospěli k závěru, že příroda si i nadále drží odpovědi na odvěké hledání lidstva po kráse a pohodě.

Přírodní kosmetika

Řecko bylo mezi prvními zeměmi, které získaly věhlas svou produkcí v nové oblasti přírodní kosmetiky. Řecká flóra poskytovala všechny ingredience, které průmysl potřeboval, aby vytvořil bezpečnou kosmetiku s vysokými koncentracemi výtažků z rostlin – extrémně účinnou proti celé řadě problémů souvisejících se stárnutím pokožky – zatímco její vědci měli know-how potřebné k tomu, aby konkurovali větším světovým značkám.

Nejznámější je zřejmě biokosmetika, využívající blahodárné účinky lokálního řeckého oleje (v našem e-shopu např. Olive Oil of Greece), následují řecká přírodní mýdla, která mají univerzální využití díky účinným a přitom jemným složkám dle tradičních receptur: kozí a oslí mléko, vulkanický písek, levandule a mnoho dalších  (Knossos, Papoutsanis) a v neposlední řadě stále populárnější vegan kosmetika s aloe vera, prebiotiky a vitamíny (na e-shopu Aromatics). Na výběr je tedy široká škála pečující a hojivé kosmetiky, která rozmanitostí složení a využití vyhoví i těm nejnáročnějším požadavkům současné ženy.

Unikátní léčivá flora

V Řecku se mimo jiné nachází několik endemických rostlin s jedinečnými léčivými vlastnostmi a aromatickými vlastnostmi, které nikde jinde nenajdete.

• Origanum dictamnus, dittany Kréty, krétské dittany nebo majoránka chmelová (obr.1) – Pomáhá při nachlazení a bolesti hlavy, zmírňuje revmatické a bolesti žaludku, a funguje jako tonikum. Ve starších dobách se také používala do obkladů k hojení ran, žvýkala se na uklidnění bolesti zubů a oteklých dásní a přidávala se do lázní, pro uchování mládí a zvýšení mužské potence.
  
• Chrpa ředkvovitá. poddruh Centaurea raphanina (obr.2)– Má mnoho slibných farmaceutických vlastností (fungicidních i antioxidačních), takže je velmi pravděpodobné, že bude brzy systematicky pěstována pro své výtažky.
• Thymus laconicus mateřídouška (obr.3) – má významné antimikrobiální a expektorační (podporuje uvolnění a odstranění hlenu z dýchací soustavy) vlastnosti a také podporuje správné trávení.
  
• Sideritis clandestina subsp. Clandestina (obr.4) – Sideritis, aneb Hojník, působí jako tonikum, pomáhá trávení, zmírňuje kašel a nachlazení. Jeho extrakt má protizánětlivé, antioxidační a antimikrobiální vlastnosti.
• Salvia pomifera (obr.5) – druh divoké šalvějě s poměrně vysokou koncentraci éterických olejů, který má antiseptické, protizánětlivé, antispasmodické a antiperspirantní vlastnosti. Pomáhá čistit mastnou pleť a předcházet akné.
  
• Paeonia parnassica, řecká pivoňka (obr.6) – Rod Paeonia je pojmenován po Paeanovi, léčiteli starověkých bohů, který podle legendy poprvé objevil síly těchto rostlin. Od Hippokrata po Galena starověcí lékaři využívali kořeny a semena této rostliny pro léčbu křečí, epilepsie, nemocí ženských orgánů a  podporu klidného spánku.
• Hypericum Jovis, druh třezalky (obr.7) – u derivátů Hyperjovinol-A a Hyperjovinol-B, nalezených v této rostlině, byly prokázány silné antioxidační vlastnosti a působení proti stárnutí lidského organismu.
• Achillea ambrosiaca (obr.8) – chráněná skalnička, jejíž rod je pojmenován po řeckém mytologickém hrdinovi Achillovi, má výrazné protistárnoucí účinky na pleť a pokožku. Charakterizuje ji neobvyklá vůně, nejen pro kterou má přívlastek jako Ambrosie, potrava bohů.

Řecko není pouze turistickou zemí s antickou historií a pověstmi. Je to také unikátní mikroklima pro endemickou floru, která poskytuje unikátní zdroje pro lidský organismus, léčivé byliny pro wellness těla i pokožky. Příroda pomáhá.

Zdroj informací: greece-is.com
Titulní obrázek: Unsplash